Jak vzniká rodičovství a kdo je rodičem, upravuje české právo tak, že žena se stává právně matkou porodem a muž otcem na základě jedné ze tří domněnek otcovství. Právní rodičovství však nemusí vždy odpovídat biologickému a sociálnímu rodičovství. Právo proto za určitých podmínek umožňuje rodičovství matky i otce popřít.
Co pro vás můžeme udělat
Zastoupíme vás ve sporu týkajícím se popření rodičovství a uděláme vše pro to, aby se soud přiklonil k nejlepšímu možnému řešení pro Vás i Vaše děti.
Pomůžeme vám vyřešit veškeré případné komplikace při popírání rodičovství.
Základní otázky a odpovědi na téma popírání rodičovství
Kdy budou rozhodovat české soudy a kdy cizí?
České soudy budou rozhodovat v případě, že matka nebo otec má obecný soud v České republice. Obecným soudem je zpravidla soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště.
Příklad: Manžel matky, občan Velké Británie, může podat návrh na popření svého otcovství v ČR, pokud zde žije matka.
I kdyby otec ani matka neměli obecný soud v České republice, mohou české soudy o otázce určení otcovství nebo mateřství rozhodovat, pokud jeden z rodičů nebo dítě je českým občanem. V ostatních případech rozhodují soudy cizích států.
Nicméně, některé mezinárodní smlouvy uzavřené mezi ČR a dalšími státy upravují tuto otázku odlišně, a je proto třeba posoudit každý případ individuálně. Příkladem takových států je Albánie či Rumunsko.
Kdy se věc řídí českým právem a kdy cizím?
Popření rodičovství se primárně řídí právním řádem státu, jehož státní příslušnost (občanství) nabylo dítě narozením. V případě, že dítě získalo narozením více než jednu státní příslušnost a věc mohou rozhodovat české soudy, budou otázku rodičovství posuzovat podle českého právního řádu.
Je-li to v zájmu dítěte, použije se namísto toho právní řád státu, v němž měla matka dítěte obvyklý pobyt v době jeho početí. Je tomu tak proto, že v tomto státě bude dítě zpravidla žít.
Pokud má dítě, bez ohledu na jeho státní příslušnost, obvyklý pobyt v České republice použije se pro popření rodičovství české právo, je-li to v zájmu dítěte. Obvyklý pobyt je místem, které je stálým nebo obvyklým centrem zájmů dotyčné osoby, a tato osoba má úmysl udělit mu takový charakter. Bere se v úvahu zejména rodinná situace, délka a kontinuita pobytu, jeho důvody, sociální vazby, jazykové znalosti, občanství apod.
Příklad: Má-li dítě francouzské občanství, ale žije trvale v České republice, kde navštěvuje školu, mluví česky, má zde rodinu a přátele, je obvyklý pobyt dítěte v České republice.
Popření rodičovství podle českého práva
Mateřství:
Žena se stává matkou porodem. Raritně se může stát, že zápis o mateřství neodpovídá realitě (například pokud se rodička prokáže cizím občanským průkazem). V takovém případě je možné popírat její mateřství.
Otcovství
Otcovství se určuje podle tří vyvratitelných právních domněnek. Ten, komu vznikly důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, může své otcovství založené na základě některé z domněnek popřít.
Popření první domněnky – otcovství manžela matky:
Otcovství manžela matky může popřít pouze matka nebo manžel matky. Nikoliv tedy například skutečný biologický otec nebo dítě.
Pokud matka chce popřít otcovství svého manžela, musí podat návrh příslušnému soudu do šesti měsíců od narození dítěte.
Manžel matky může u soudu popřít své otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, vždy však nejpozději do šesti let od narození dítěte.
Soud může výjimečně zmeškání výše uvedených lhůt prominout jak matce, tak manželovi matky, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.
Popření druhé domněnky – souhlasné prohlášení rodičů:
I druhou domněnku lze popřít. Mohou tak učinit právní otec nebo matka dítěte, a to do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno. Dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, tato lhůta neskončí dříve než šest měsíců po jeho narození.
I zmeškání těchto lhůt může soud výjimečně prominout, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.
V případě této domněnky může soud zahájit řízení o popření otcovství i bez návrhu, vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva. Stává se to výjimečně, například pokud rodiče sledovali souhlasným prohlášením získání pobytového oprávnění v České republice pro otce – cizince. Případně tehdy, pokud matka úmyslně prohlásí otcovství jiného muže než skutečného otce jenom proto, aby biologickému otci znemožnila navázání kontaktu s dítětem.
Popření třetí domněnky:
Přestože české právo popření otcovství dle této domněnky neupravuje, soudní praxe popření otcovství připouští. A to typicky právním otcem dítěte pokud původně bylo otcovství určeno soudem na základě méně spolehlivých vědeckých metod (např. krevní testy) a současný stav vědy umožňuje lépe otcovství posoudit (profilování DNA).
Jak dlouho řízení ve věci trvá a jaký je typický průběh?
K popření rodičovství dochází zásadně v soudním řízení, které trvá průměrně 10 měsíců, často však také i několik let, a to zejména tehdy, pokud se někdo z rodičů nachází v cizině. Soud je v těchto řízeních povinen i bez návrhu provést všechny potřebné důkazy k popření rodičovství, nejčastěji jde o znalecký posudek (tzv. test DNA).
Je cizí rozhodnutí v těchto věcech použitelné v České republice?
Bez dalšího soudního řízení je v ČR uznáno cizí soudní rozhodnutí, pokud tak stanoví některá z dvoustranných smluv o právní pomoci. Tyto smlouvy Česká republika uzavřela například s těmito státy: Albánie, Maďarsko, Mongolsko, Polsko, Rusko, Ukrajina. Na základě rozhodnutí z těchto zemí je obvykle možné provést přímý zápis do zvláštní matriky v ČR a získat český matriční doklad. Stejně tak se v ČR uzná bez dalšího rozhodnutí cizího soudu, pokud se týkalo osob, které byly všechny (typicky otec, matka, dítě) občany státu tohoto soudu.
V ostatních případech je nejprve nutné vést řízení o uznání cizího rozhodnutí před českým Nejvyšším soudem.
Jaké jsou náklady řízení o popření rodičovství?
Za podání návrhu na popření rodičovství se podle aktuálního znění zákona o soudních poplatcích účinného do 31.12.2020 platí soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Obvykle je potřeba počítat také s potřebou uhradit zálohu na náklady znaleckého posudku, jejichž výše se pohybuje standardně do 20.000 Kč. Náhrada těchto nákladů a také nákladů za zastoupení advokátem je následně přiznána tomu, kdo měl plný úspěch ve věci.
