Podle českého práva se žena stává právně matkou porodem dítěte a muž otcem na základě jedné ze tří domněnek otcovství. Mohou však nastat situace, kdy zejména určení otcovství není jednoduché, neboť biologičtí rodiče nejsou ochotni spolupracovat. V takovém případě obvykle nezbývá, než otázku rodičovství řešit v soudním řízení.

Určení rodičovství podle českého práva

Mateřství

Žena se stává matkou vždy porodem, a to i v případě tzv. náhradního – surogačního – mateřství. Jedná se o situaci, kdy žena “odnosí” dítě jinému páru.  

Otcovství

První domněnka otcovství – otcovství manžela matky:

Česká právní úprava určování otcovství je založena na třech tradičních právních domněnkách, které vycházejí z pravděpodobnosti, jsou vyvratitelné, a je tedy možné je popírat. První domněnka otcovství svědčí manželovi matky vždy, narodí-li se dítě do manželství, tj. v době od uzavření manželství do jeho zániku. Bývalý manžel matky bude otcem také takového dítěte, které se narodí do 300 dnů po zániku manželství s výjimkou situace, že se v této době matka opětovně vdala. K tomu, aby se manžel matky stal právně otcem, není potřeba žádného rozhodnutí.

Druhá domněnka otcovství – souhlasné prohlášení rodičů:

Matka a muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, mohou jeho otcovství založit souhlasným prohlášením. Tato domněnka se nejčastěji uplatňuje tehdy, když se dítě narodí muži a ženě, kteří nežijí v manželství. Případně také tehdy, pokud bylo dříve popřeno otcovství manžela matky. Rodiče mohou otcovství k dítěti prohlásit před soudem, matričním úřadem nebo příslušným zastupitelským úřadem v zahraničí.

Třetí domněnka otcovství – soulož v rozhodnou dobu a určení soudem:

Na základě třetí domněnky se určuje otcovství soudním rozhodnutím na návrh matky, domnělého otce nebo dítěte. Otcem je v takovém případě určen muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neuběhlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Typicky se v tomto případě otcovství prokazuje prostřednictvím příbuzenství potvrzeném na základě metody profilování DNA.  

Co pro vás můžeme udělat

Zastoupíme vás v soudním řízení o určení mateřství nebo otcovství  a uděláme vše pro to, aby se soud přiklonil k nejlepšímu možnému řešení pro Vás i Vaše děti.

Bude-li to případ vyžadovat, zapojíme do práce některého z našich zahraničních partnerských advokátů. 


Základní otázky a odpovědi na téma určování rodičovství

Kdy budou rozhodovat české soudy a kdy cizí?

České soudy budou obvykle rozhodovat v případě, že:

  • matka nebo domnělý otec má obecný soud v České republice (obecným soudem je zpravidla soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště);

Příklad: pokud by matka – žena žijící v ČR – chtěla podat návrh na určení otcovství proti muži, který je občanem Nizozemí a tamtéž žije, bude moci podat návrh k českému soudu, přestože domnělý otec nemá k České republice žádný vztah.

  • jeden z rodičů nebo dítě je českým občanem.

Tedy i v případě, kdyby matka ve výše uvedeném případu byla občanem ČR a žila například v Nizozemí, stejně jako otec, bylo by stále možné podat návrh na určení otcovství v České republice

V ostatních případech rozhodují soudy cizích států

Některé mezinárodní smlouvy uzavřené mezi ČR a dalšími státy upravují tuto otázku odlišně, a je proto třeba posoudit každý případ individuálně. Příkladem takových států je Albánie či Rumunsko.

Kdy se věc řídí českým právem a kdy cizím?

Určení rodičovství se primárně řídí právním řádem státu, jehož státní příslušnost (občanství) nabylo dítě narozením. V případě, že dítě získalo narozením více než jednu státní příslušnost a věc mohou rozhodovat české soudy, budou otázku rodičovství posuzovat podle českého právního řádu

Je-li to v zájmu dítěte, použije se namísto toho právní řád státu, v němž měla matka dítěte obvyklý pobyt v době jeho početí. Je tomu tak proto, že v tomto státě bude dítě zpravidla žít. 

Pokud má dítě, bez ohledu na jeho státní příslušnost, obvyklý pobyt v České republice použije se pro určení rodičovství české právo, je-li to v zájmu dítěte. Obvyklý pobyt je místem,  které je stálým nebo obvyklým centrem zájmů dotčené osoby, a tato osoba má úmysl udělit mu takový charakter. Bere se v úvahu zejména rodinná situace, délka a kontinuita pobytu, jeho důvody, sociální vazby, jazykové znalosti, občanství apod.

Jak dlouho řízení ve věci trvá a jaký je typický průběh?

Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů je vyřízeno před soudem nebo matričním či zastupitelským úřadem prakticky bezodkladně poté, co se rodiče na příslušné místo dostaví. 

Oproti tomu soudní řízení o určení mateřství nebo otcovství podle třetí domněnky je zahájeno výhradně na návrh a následně trvá průměrně 10 měsíců, často však také i několik let. S řízením o určení otcovství je spojeno také řízení o péči a výživě nezletilého dítěte.

Je cizí soudní rozhodnutí v těchto věcech použitelné v České republice?

Bez dalšího soudního řízení je v ČR uznáno cizí soudní rozhodnutí, pokud tak stanoví některá z dvoustranných smluv o právní pomoci. Tyto smlouvy Česká republika uzavřela například s těmito státy: Albánie, Maďarsko, Mongolsko, Polsko, Rusko, Ukrajina. Na základě rozhodnutí z těchto zemí je obvykle možné provést přímý zápis do zvláštní matriky v ČR a získat český matriční doklad. Stejně tak se v ČR uzná bez dalšího rozhodnutí cizího soudu, pokud se týkalo osob, které byly všechny (typicky otec, matka, dítě) občany státu tohoto soudu.

V ostatních případech je nejprve nutné vést řízení o uznání cizího rozhodnutí před českým Nejvyšším soudem. 

Jaké jsou náklady řízení o určení rodičovství?

Navrhovatel je podle aktuálního znění zákona o soudních poplatcích účinného do 31.12.2020 v naprosté většině případů osvobozen od povinnosti hradit soudní poplatek. Obvykle je však potřeba počítat s úhradou zálohy na náklady znaleckého posudku, jejichž výše se pohybuje standardně do 20.000 Kč. Náhrada těchto nákladů a také nákladů za zastoupení advokátem je následně přiznána tomu, kdo měl plný úspěch ve věci.

Například bude náhrada nákladů přiznána matce, která podala návrh na určení otcovství muže, jehož otcovství bylo soudem následně skutečně určeno.